Sněžka pozorovaná z Pardubické hvězdárny

O tom, že pozorování dalekohledem nemusí na hvězdárně nutně sloužit pouze k astronomickým účelům, vás přesvědčí tento krátký, trochu kuriozitní příspěvek.

Když jsem 9. června 2005 dorazil na pardubickou Hvězdárnu b. A. Krause a hledal své přátelé po místnostech, nikoho jsem neobjevil. Napadlo mě tedy zajít se podívat do kopule, byť jsem nechápal, co by v ten okamžik tolik lidí tam chtělo pozorovat. Vyšel jsem tedy po schodech a trochu mě zaškrábalo na zádech mrazivým dojmem – dalekohled byl horizontálně sklopený a na postranních lavičkách sedělo přes 15 přátel. Z šoku mě vyvedl až Vašek Knoll, který mi dojem o rozbitém dalekohledu převedl na překvapení. „Je vidět Sněžka, a fakt čistě“, poznamenal. Okamžitě jsem povylezl po žebříku a koukl do okuláru. A na mou duši, byl to pohled skoro, jak se říká, pro bohy. Ihned jsem na popud přátel (s poznámkami o tom, jestli skutečně umím kreslit, nebo si to jen vymýšlím) seběhl dolů do učebny pro batoh, vzal kroniku a začal kreslit.

Kreslil jsem od 19:18 do 20:27 SELČ pomocí refraktoru 0,135m se světelností 16 při přiblížení 73. Vlivem pohybu slunce se během kresby velice rychle měnily „albedové“ útvary, zejména sněhové zavěje a osvětlení vysílače na Černé hoře. Při venkovní teplotě 17° C a podvečerním klima byly tak průzračné podmínky, že se daly rozeznat detaily pod 3 metry veliké (si dovoluji tvrdit). Rozhodně si takové pozorování ještě zopakuji.

Kresba-Foto: Foto bylo pořízeno dříve (cca 30 min před počátkem kresby) a to Vaškem Knollem. Všechny další výše zobrazené fotografie též.